Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

neděle 29. dubna 2012

Istien s monoploutví a rozbitá vejce

Sen z brzkého rána 21.dubna měl poměrně hodně pochroumanou realitu a patřil by do kategorie "povodňové sny". Když však vynechám vše zmíněné v předchozí větě, vznikl z toho následující sen

Sen z dnešního rána byl zajímavý. K mé bytné přijel Lístek spolu s dívkou Istien a sháněli ubytování. Očima jsem prozkoumal i jejich zavazadla, nebylo jich příliš mnoho. Dva malé kufříky a monoploutev. Tu si nesla Istien, byla nafukovací a zrovna teď byla nafouknutá a Istien ji odfoukla. Tu ploutev jsem si prohlížel a docela ji i záviděl....

Jenže ubytování je možné jen ve stodole na slámě a tak to tam s bytnou jdeme připravit - bytná vysbírala vejce od zanášejících slepic a dala je na plata. Pak ona i já z nějakého důvodu poodcházíme...

Závěr byl tento: rozbitá vejce a prchající dvojice před vzteklou bytnou :-) Já pak prchal(?) za nimi.

Otázka je, co a proč je rozbilo, to už se nedozvím - každopádně sen pak pokračoval průzkumem mírně rozvodněné řeky, která tu a tam utekla ze břehů a zalívala níže položená pole, ale to už je pak další příběh...

Též se mohu dohadovat, proč se ti dva ukázali v době povodní a proč měla Istien tu ploutev. Mě to skoro přišlo až tak, že Istien plula vodami a na svých zádech vezla kluka a dvě zavazadla... :-)