Měl jsem na výběr ze dvou akcí, které měly začít od zítřka - první od sdružení, jehož jméno se zde na blogu nepopisuje a druhá, která je od kamarádky a kde se sejdeme ve čtyřech. Tu druhou akci jsem vyvolal já původně do jiného termínu, ale co čert nechtěl, byla odsunula na teď. Když bych si řekl, mohla být odsunuta o další týden, všichni by byli pro, já se ale rozhodl, že tak neučiním...
Tu druhou akci jsem vyvolal já v den, kdy mi bylo ouvej a opět se ve mě cosi hnulo, což spolu s výsledkem preventivní kontroly u lékaře a hlášky mé kolegyně, vedlo k rozhodnutí, že je na čase najít ... cosi ...
Co vlastně hledám? A co všechno hledám? Sám nevím. Vrátil jsem se k sestavování Stromu života naší rodiny (tedy ke geneaologii), opět jsem začal stříhat videa (jež potřebovala hodně zkrátit, zveřejnit a jsou starší více jak 5 let), opět zkouším pracovat s energiemi a opět zkusím u kamarádky (si) udělat duševní odpočinek fyzickou prací.
Když to vezmu postupně - hláška kolegyně byla jasná: "Jsi příliš hodný a ochotný, to ti ubližuje", od ní se to začlo odvíjet a já pochopil, že _TO_ je to, co mi krátí duševní zdraví, kdy po příchodu domů z práce doslova "upadnu" k počítači, nebo rovnou do postele a nechce se mi dělat nic rozumného. To, když za svojí práci a ochotu místo "děkuji" nedostanu v lepším případě nic, v tom horším výčitky, proč to trvalo tak dlouho. A samozřejmě díky tomu tloustnu a pak se mi díky tomu hroutí určité ukazatele čtené z krve a moči.
A tak opět hledám ...hm ... zřejmě cestu, jak se z toho dostat bezlékovou cestou, na což mám čas do konce dubna, kdy proběhne opakovaná kontrola a taky hledám cestu, čím se zabývat, abych u počítače jen bezduše nehrál hry. Což mi připomíná, že jsem třeba dlouho nehrál simulátor jízdy v autobusu, který umí bystřit postřeh, ale o tom by byl asi jiný příspěvek. A taky jsem nevymýšlel, co napsat sem na blog.
No a konečně k energiím. Mluvil jsem dnes s jedním pánem v důchodu, který chodí za kolegyněmi, jež provozují Reiki a jak se sám vyjádřil, on sám by se pouze směrem Reiki a jeho učení nedával, protože mu tam něco chybí. Zkoušel jsem se ho ptát, jakou cestou by se chtěl vydat a naznačil, že já právě jsem cestu ztratil a mám v tom všem chaos, protože čím víc zkouším číst o různých směrech, učeních a tak, tím větší pocit zmaru jsem měl... Odpověděl mi tak, jako by mi četl myšlenky: "čím víc budeš číst, tím větší chaos v tom budeš cítit. Je mnoho různých cest, ale všechny vedou k jednomu cíli"
Jako by podal lucernu a já náhle věděl, co bych měl dělat, kam jít a tak, ale uvědomil jsem si to pořádně až po 180 minutovém rozhovoru, což bylo o hezkých pár minut víc, než jsem plánoval. Ale nelituji toho, protože mi to dalo mnohem víc, než to, co jsem strávil u čtení všeho, co mi kolem energií přišlo pod ruku.
A tak:
- Zítra nejdu do práce, takže se nebudu stresovat úprkem z práce na spoj
- Doma budu balit batůžek hodinu, takže si nic nezapomenu a zase se nebudu stresovat.
- Pojedu vlaky, takže si ušetřím stres při přejezdech po Praze, byť v součtu časů pojedu delší čas
- Dva z těch vlaků budou "couráky", takže vyzískám čas i na něco dalšího
- Nepojedu "na noc", celou cestu budu moci koukat do přírody.
- Vracím se k činnostem, u kterých jsem se cítil dobře ( a to jsem je tu ještě nejmenoval všechny)
Pomůže to? Správná otázka...
