Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

neděle 6. dubna 2014

Zkouška IZS?

Dnešní "trojjediný" sen má několikero zvláštností a zamíchalo se mi do něj pár reálných částí, některé z nich ze včerejška...

Část první:
Sen začíná tím, že se naše parta hrající hru typu Gurps sešla na pravidelném sezení u jednoho z nás doma, které se protáhlo nejenom do hluboké půlnoci, ale bylo to pomalu až k ránu, když jsme se pomalinku začali rozcházet, byť to v daný okamžik ještě nevypadalo. Venku byla totiž stále tma jako v pytli...

(Více detailně tuto část netřeba popisovati, pro potřeby vyvrcholení snu je to nedůležité)

Část druhá:
Náš kamarád L* naskládal své děti do auta, i mého kolegu a kamaráda z práce Z* a pak pronesl: "Potřebuji posvítit. Víš že mi nefungují světla." A podal mi lano, které měl přivázané k předku svého auta.  Nijak se netvářím překvapeně, ostatně mám na hlavě nasazenou velkou čelovku, která po rozsvícení svítí pomalu jako malé slunce, ale samozřejmě tak jak správně svítit reflektor má, tedy do poměrně úzkého kuželu. Beru druhý konec lana, vznáším se před auto a rozjíždíme se. Netlačím však celé to auto, kolega nastartoval a jede po asfaltce tam, kam mu já svítím. Lano tak slouží pouze k tomu, abych měl přehled kde je on a příliš se od něj nevzdaloval.

Takhle proletíme/projedeme několik kilometrů, až nás v jedné táhlé pravotočivé zatáčce ve městě M* zastihne svítání.

S kamarádem L* a jeho dětmi se loučíme spolu se Z* a sbíháme z kopce od silnice dolů, čímž zároveň odcházíme z reálných kulis města M*.

Část třetí:
Sbíháme z kopce od silnice skrz jakousi vinici dolů k vodní nádrži, kde jsou v lesním prostředí zasazeny maringotky a malé - chtělo by se říct "zahradní" - chatky. "Žena už bude doma" říká poněkud zaraženě či ustrašeně kolega Z*, při pohledu na hodinky ukazující sedmou hodinu ranní a já z nějakého důvodu jdu s ním, snad abych dosvědčil kde byl, anebo snad proto, že se s jeho ženou znám a chci se s ní dnes potkat.

Před domem kolega vzal lopatu a celkem 4x nabral z hromady silně provlhčený písek a nasypal jej do jakési násypky. Při té příležitosti něco dalšího z písku vydloubl a dal zcela stranou.

Ale pak už jdeme dovnitř do chaty. Zde jeho žena E* (v reálu provdaná za Špl*, dalšího mého kamaráda) vytváří cosi na kamnech a její rodiče vzadu na pohovce poslouchají rádio. A protože jsou to právě oni, mohu jak ve snu v duchu či teď v reálu směle prohlásit, že je naladěna stanice "Praha" na středních vlnách (celým názvem "Český rozhlas 2 - Praha"), byť ji obvykle v reálu poslouchá jen paní.

Zrovna hrají skladbu Balada pro Adélku zřejmě v podání Jiřího Maláska. (Originál je Paul de Senneville - Ballade pour Adeline - jak mi poradil strejda Google - a já osobně si ji pamatuji z dob socialismu, neboť to byla znělka pořadu "Vysílá studio Jezerka" - viz server: Totalita a server: ČSFD)


Krásné poklidné ráno v domku u vody, krásná skladba v rádiu, žádné hádky či rámus v kuchyni, prostě co víc si přát? Kolega došel k ženě a letmo jí políbil na tvář, buďto jako pozdrav, nebo jako omluvu...

Přímo si to říkalo o nějaké vyrušení, o které se postaral můj mobil, který mi ve snu úplně poprvé zazvonil tak, jako mi zvoní v reálu, tedy s poměrně dramatickým úvodem. Podíval jsem se na displej, kde bylo jako jméno volajícího napsáno přesně tohle: Zkou3ka4

Z nějakého důvodu tento hovor típám, ať už proto, že to považuji opravdu za zkoušku či za něco jiného, jenže hovor přichází okamžitě znovu. To už mi je divné a tak jej přijímám a do telefonu se představím. Na druhém konci se ozývá z automatu: ".... systému. Zkouška integrovaného záchranného systému". Byl bych ten hovor ukončil hned po řečení celé věty, ale pak se okamžitě ozvalo něco jako: "Die Untersuchung des..." S vytřeštěnýma očima okamžitě přikládám telefon Z* k uchu a poměrně vyděšeně říkám: "Na IZS mluví německy!"

A to už je jasné, že je něco hrozitánsky špatně, protože si uvědomuji, že "romantický klavír" z rádia nezní, dokonce je zjevně, že stanice Praha už nevysílá, respektive její vysílač je vypnut. Ozývá se z něj vrčení, jakým občas bývá pásmo středních vln zarušeno a do toho nějaká anglická stanice hlásí přesně toto: "Warning of danger, warning of danger, blahblah...."

To "blahblah" bylo nahrazeno skutečnými(?) slovy, ale protože jsem se už s příšerným úlekem budil, tak si nejsem vědom, co je v angličtině hlášeno a pro koho.

To zakončení snu pro mě bylo tak ošklivé z důvodu obsažených mnoha reálií, že mi bylo jasné, že dneska už neusnu, takže když jsem se po chvíli podíval na budík, byly 2 hodiny a padesát minut a tak jsem raději vstal. Tím mi bylo jasné, že toto byl konec mého prvního spánkového cyklu (případně druhého když jdu spát dříve), který končívá typicky v půl třetí v noci. Automaticky se v tento čas podívám na budík, zkonstatuji že se neděje nic neobvyklého, otočím se na druhý bok a spím dál. Dneska až do 4:30, kdy jsem rozepsal koncept tohoto zápisku, jsem znovu nezabral a to jsem zkoušel kde co, co prý na usínání pomáhá (teplé mléko apod.), pilulky na spaní doma nemaje.

UPDATE v 11:30 hod - Vypsání se ze zážitku pomohlo, ještě se mi podařilo zabrat a usnout. Nyní tak mohu přemýšlet nad tím vším co se dělo včera v reálu a co se dělo ve snu, abych pak zjistil jeden poměrně zajímavý error, který jsem si v noci pořádně neuvědomil.

Sen totiž začíná v místě, kde nyní L* bydlí, přičemž vedle jeho parcely jsou ještě dvě volné. Právě se Z*, kterého jsem v reálu vezl domů, jsme se bavili, že by bylo hezké mít dostatek peněz a pořídit si zde bydlení. Bydleli bychom blízko všech dalších kamarádů zde bydlících...

Čili proč odjíždí kamarád L* pryč? Nápadů mám mnoho - bydlí už jinde?, či to mohu násilně naroubovat na utajený útěk ze Sudet (ano - mohu to naroubovat na můj "německý problém")? Jenže to tam nepasuje ta moje šajnovací čelovka, ta by pro utajený odchod skutečně použít nešla. A odjíždí od sebe, nebo ode mě?

Co také říct společně k prvním dvoum částem? Já jsem při nich naprosto v pohodě, v poklidu, jako by se nedělo nic co by se dít nemělo. Není to ani smíření se situací, která nastala, prostě se ve snu cítím pozitivně nabit. O to větší šok je vyznění třetí části snu.

Ostatně když to vezmu z druhé strany, tedy že ve snu létám, což ve snech mívám jen když jsem v reálu v pohodě, taky o něčem svědčí. A létám přesně tak jak chci já, nic mě nesráží, nepřitahuje zpět na zem...

Uvnitř chaty pak zní zcela bezchybně ona skladba (podle videa od času 1:24), zcela bezchybně se mi ozve i ono reálné zvonění mobilu, což také přispělo k závěrečnému úleku.

Poznámka na závěr: Německy neumím říct ani "HILFE", zde na blogu mi pomohl Google translator, ve snu to "pouze" znělo německy, angličtina je pro zápis zde na blogu mírně stylisticky upravena, v tom rádiu zněla jako by jí mluvil někdo,kdo není rodilý mluvčí, jak jsem si v tuto chvíli uvědomil...

Druhá poznámka: Pokud si chcete vyzkoušet ony zvuky rušení středních vln, tak si v létě přes den na středních vlnách Prahu nalaďte co nejpřesněji (chce to rádio s analogovým laděním) a pak si jí pusťte večer po 23:50. O deset minut později vysílání na středních vlnách stanice Praha končívá a ozve se tam právě to, co bych popsal oním rušením té anglické věty. Díky specifickým vlastnostem SV se totiž rozhlasové vysílání na SV šíří v noci o dost více do dálky, takže je slyšet o dost víc rozhlasových stanic...

1 komentář:

Vodnář řekl(a)...

Nádherný popis ...
Jsem tu na Tvém blogu potřetí v životě s asi ročními prodlevami a vždycky si to pamatuju. Děkuji za odkaz.
Jistě nebudu originálním, když si založím podobný zápisníček, většina zápisků by spíš asi zůstala nezveřejnitelná, nebo jí budu muset psát podobně "Velmi" anonymně.

Z*