Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

sobota 20. prosince 2014

Chlast, slast?

Mám za sebou celkem čtyři události, dvě s alkoholem a dvě další bez a každá byla jiná....

Ve čtvrtek jsem na poslední chvilku u přítele sestry zjišťoval, jaký že to kabel potřebuje na propojení mezi počítačem a jejích chytrou televizí (aby se to nemuselo propojovat klasickým VGA kabelem se všemi negativními důsledky pro kvalitu) a její přítel mi nejprve nabídl grog na zahřátí než jsem se vůbec vrhl na průzkum situace a později jsem pokračoval domácí hruškovicí a jedním pivem - tedy takový alkoholický trojboj. Krásně jsme si u toho pokecali, takže původní desetiminutovka na zjištění délky a typu kabelu se příjemně protáhla na dvě hodinky do doby, než se objevila sestra a schválila výsledek...

V pátek mě kolegyně a kamarádka v jednom dopoledne hecovala, jak dlouho vydržím na neoficiální firemní akci a jestli překročím svůj stín a zůstanu déle jak 90 minut a jestli vůbec dokážu přetáhnout 120 minut. Bylo mi jasné, že 120 minut nedám, mimo jiné proto, že v pátek máme relativně pravidelné sezení "RVHP" (nikoliv rada vzájemné hospodářské pomoci, ale "rodinný volnočasový.....") a to nejenom že tentokrát nebylo odvoláno, ale dokonce bylo vyhlášeno jako "velké", navíc je to poslední páteční RVHP v tomto roce, takže jsem se tam ve vlastním zájmu měl dostat. A tak jsem si zařídil odvoz na očekávanou 105. minutu firemní akce od kluka, který na RVHP jel taky a projížděl by jen o ulici vedle, neb se obě akce částečně překrývaly.

Musím přiznat, že jsem si odvoz zajistil schválně (klidně bych mohl přijet na RVHP pomocí MHD i s mírným omluvitelným zpožděním, ale po zkušenostech z minulých firemních akcí jsem věděl, že se na akci budu cítit dobře právě do okamžiku, než se první více napitý člověk či člověčice projeví. A pak druhý, možná i další...

Akce začala a právě po 75 minutách se první člověk projevil a v tu ránu byl u mě konec, přestal jsem se bavit a začal jsem cítit psychickou nepohodu a kolegyně sledovala, jak se co pět minut dívám na mobil a hypnotizuji hodiny, aby poposkočily. Pak mobil ve 110. minutě konečně zazvonil, já se rozloučil a šel hned ven a raději tam pět minut střízlivěl na větru a dešti (měl jsem asi tři jégry v sobě) než kolega dojel.

Akce RVHP byla a vždy je nealkoholická a přesto jsme se na ní báječně bavili...

No a konečně sobota, opět RVHP, kdy jsem si dal domácí dort s domácím (tzn. totálně neošizeným!!!!) marcipánem a přestože pronáším na této verzi RVHP asi tak 1000x méně slov než ostatní, tak se zde přímo královsky bavím. Zvlášť dneska...

Je potřeba alkohol, aby se člověk mohl bavit? Když porovnáte čtvrteční zápisek s druhým pátečním či sobotním, tak zjistíte to, co já teď taky - že to jde jak "s" tak "bez", až mě to teď mírně překvapilo, jenže je rozdíl dát si tři štamprdličky a pivo v rozmezí dvou hodin, nebo lemtat piva jedno za druhým jako jistý (zde na blogu genderově neurčený) kolega?

A přitom to je, jak tím teď nad tím rozmýšlím, jenom o "alkoholové špičce" nebo o "alkoholové opičce" - kdy je člověk zlý, sprostý, nedejbože se chce prát, (v případě opičky pak třeba i plačtivý) tak to je přesně _TO_ místo, kdy mě zábava na daném místě přestává bavit, začnu být nesvůj a jdu raději pryč...

Je 23 hodin a já opět nespím, protože se mi to honí hlavou tam a zase zpět - Proč jen jsem musel mít všechny ty hnusné zážitky s lidmi nasáknutými alkoholem, že mi teď vadí i slabé varianty?!?

Update 0:02 - neděle - hodinku jsem poslouchal meditační hudbu a snažil se myslet na něco hezčího