"Přesně před pěti lety nám domů přinesli dvě koťátka, co sotva koukala." píše kamarádka ve svém statusu asi tak 3 hodiny po mém příspěvku zde: "Maminku jim přejelo auto. Postarali jsme se o ně. Vyrostli z nich krásní kocouři.
Dnes mi přišla do života na večer zrzavá holčička. Pracovní jméno Ginger. V úterý pojede do nového domova. Doufám, že ji budou mít rádi minimálně tak moc , jako já jí mám za tu chvíli.
Člověk při čtení tohoto příspěvku musí uvažovat nad tím, jak Osud umí zpříjemnit dny, kdy kamarádka jen dva dny před Ginger psala status o tom, že by potřebovala klid na lůžku s bohatým spánkem, aby jí nebolela psyché.
Lze také zauvažovat i na téma opakování se dějů, nejen proto, že přesně před pěti lety dala na Facebook i fotku jednoho z kocourků, který byl možná o něco menší (a mladší) než Ginger, ale jaká to náhoda - i malý kocourek byl rezavé barvy a kdyby na rozdíl od Ginger neměl bílé podkolenky, byla by iluze opakování přímo dokonalá.
Jaké to bylo pro mě svědčí příspěvek, který dala kamarádka na FB o chvilku později - třiceti sekundové video, kterak Ginger loví malou zelenou napodobeninu ptáčka. Byl to sice jen obyčejný střapec na provázku volně ložený na koberci...
A jen díky tomuhle videu, kdy si malá Ginger hraje a nic jí netrápí, jsem se mohl oprostit od myšlenek na některé zachránce koček, mohl jsem se vůbec celkově uvolnit.
Malá Ginger mi posléze zprostředkovaně přinesla i hezký sen....
Dnešní den pak přinesl několik fotek ze včerejšího dne a dočkal jsem se i já, kdy zlehka přidržuji Ginger u misky položené na stole, aby se u nás poprvé najedla a současně překonala strach z naší grupy.
Já zrovinka teď sleduji moji kočičí dámu v letech Mourinku, kterak si ve vedlejší místnosti hraje s úmyslně neuklizenou papírovou taškou, rámusu je z toho až běda. Škoda jen, že by si Mourinka přestala hrát, kdybych jí šel fotit, jsem prostě "kocour" co ji chodí zlobit a někdy i odrazovat od kočičin.... A tak se tu jen v duchu usmívám a představuji si, jestli "zlá padoušská rachotící taška" bude již nyní vzata na milost a Mourinka se v ní vyspinká, anebo ještě nějakou chvílu bude taška pacifikována.
No a než jsem celý odstavec dopsal, je ticho, které bylo následováno očekávatelnými zvuky uvelebující se kočky. Buďto v tašce nebo na tašce.
Z toho by měl radost pan Schrödinger a svoji teorii by u mě začal slovy na téma, jestli je kočka v tašce nebo na tašce když ji nikdo nevidí :-)
PS: Jak Ginger tak teď Mourinka mi dávají zapomenout na lidi, jež v jednom seriálu doktor Štrosmajer označil větou: "Kdyby hloupost nadnášela, tak byste se tu vznášela jako holubička"
