Pocit měsíce

Lidé jsou sami, protože staví zdi místo mostů.
(Joseph F. Newton)

neděle 12. dubna 2015

"Víkend se spolkem poprvé" Klap!

Tento a následující víkend budu mít spolkový (respektive první víkend právě skončil) se dvěma různými spolky, přičemž jsem rozhodnut si z obou psát průběžně záznam a pak ... se rozhodnout. O čem? A jak? To ještě sám pořádně nevím, avšak určitá řešení mám, od obyčejných až po radikální, že dám práci ve spolku, jehož jméno se tu nevyslovuje, vale. První akce bude s více dětmi, ta druhá bude z tohoto pohledu menší...

/Sobota 7:01/
Mám teď hodinku času, než bude snídaně a tak se mohu pokusit popsat dění od úterka. Až do úterý jsem měl dojem, že na akci pojedu "za odměnu a zdarma", protože jsem v onom spolku pořádal či spolupořádal tolik akcí a utratil tolik svých peněz, že se vedení spolku usneslo o této akci zdarma. Jenže já měl o sobě a kvalitě spánku na akci své pochyby, neboť zkušenost z ledna (Víkend se spolkem) mi říkala, abych si dal pozor, zvlášť když se koná na stejném místě.

Už ve středu se ozval první pořadatel, že něco prokoučoval a žádal mě o pomoc. Ve čtvrtek i díky mé psychické únavě (Ucho se utrhlo) se mi povedlo na to zapomenout, ale na poslední chvilku jsem si to uvědomil a zvládl zařídit vše potřebné. No a když jsem se z onoho zařizování v půl deváté večer vracel, zavolal druhý pořadatel. Ten z mého plánovaného víkendu zcela bez počítače udělal opak....

V pátek jsem na pobočce F* dělal svému řemeslu ostudu, nakombinovat správně verze tří pomocných programů tak, aby díky tomu fungovaly další tři programy, se mi nepodařilo, snad i díky tomu že jsem všechny kombinace ještě nezkusil z důvodu časového nestíhání...

Pátek odpoledne s odjezdem na akci byl zajímavý, protože do míst konání akce jsem nemohl jet s mojí GPSkou Miloshem, protože jsem jí půjčil kamarádovi do práce(!!) a protože v ona místa jsem měl jet podruhé v životě... Jenže tentokrát jsem nechtěl jet stylem dálnice-Praha-dálnice-hledání a tak jsem si zkusmo zahledal na webu, abych zjistil, že když pojedu silničkami "za humny" že ujedu mnohem méně kilometrů....
A nejenom že jsem ujel o mnoho méně kilometrů, ale přijel jsem o 45 minut dříve a to jsem si pěkný kus cesty hrál na doktora Skružného a kochal se krajinou. Nejkrásnější na tom ale bylo to, že ona poslední silnička končila asi tak 50 metrů od poslední křižovatky do oné vísky "na konci světa", takže jsem přijel na akci spokojen. Překvapilo mě na místě, že hlavní pořadatelka F* jejíž pozdní příjezdy na její akce jsem tu už popisoval, tu už byla. Soudě podle stavu vybalování bagáže sice jen jednotky minut... :-)
Díky tomu všemu mě nerozházelo, že jsem 3 hodiny s přestávkami na večeři a kafe seděl u počítače.

No a konečně k začátku soboty - Sen přišel z prostředí spolku, organizoval jsem odjezdy z akce a zvládal jsem to, i když jsem byl nucen prohlásit, že autobus už nepojede (on totiž do míst konání akce už ani nemohl přijet). A nebýt děcka, jež mi s ječením proběhlo kolem mého pokoje krátce před sedmou, mohl bych ho dosnít do konce. Ale i tak jsem pocitově vyspaný do růžova, protože spím v "nejmenší ložnici v domě" :-) [1]

/Sobota 14:30/
Tuto část jen stručně. Dopoledne jsem něco málo natočil z workshopů. Oběd byl ve 12 hodin a jeden z pořadatelů mě žádal, že nejpozději krátce po jedné si přiběhne udělat tisky pro určité postavy, sestavil jsem proto znovu "tiskové středisko" u sebe v pokoji a začal čekat natažený na posteli... Nemusím dodávat, že jsem se právě vzbudil a jsem si jist, že nikdo nepřišel. Tahle situace má i level dva, protože jsou všichni pryč na odpolední části programu, takže mě čeká buďto běhání do kopců a hledání, anebo...

/Sobota 18:30/
Ke konci předchozího zápisku - zkusil jsem obojí...

Pořadateli A* volal kluk, že chce vyzvednout na vlakovém nádraží, ale ten mi nebyl schopen říct nic, vše mi vyřizoval pořadatel B*, který pro změnu chce odvézt na nádraží autobusové.Řidič já, odvoz i přívoz v době večeře....

/Sobota 20:30/
Příjezd na autobusák jsme zvládli napoprvé, můj náhled na mapu a navigace/nenavigace v mobilu udělaly své. Stihl jsem si tam prožít i astrální cestování, protože došlo k situaci, kterou už jsem znal a to jsem v Berouně autem na autobusáku jednoznačně poprvé. S určitými obtížemi jsem si prorazil cestu na vlakáč, proklel navigaci v mobilu, která se odmítá přepnout na plynulé ukazování cesty a odboček. A pak odvezl mládence od vlaku. Měly nás čekat dvě schované večeře, čekala jedna....

Mládenec už po cestě viděl, že mám náladu pod psa (mimo jiné i z toho přejezdu mezi nádražími) a že mi tahle poslední kapka opravdu dodala a tak se mě zeptal, jaké chci kafe, objednal mi ho a nechal si ho napsat na sebe. Díky velmi ochotnému personálu (a nevydaného jídla z dětských porcí) jsme se najedli nakonec oba...

/Sobota 22:30/
Od posledního zápisku jsem se chvilkami "schovával" na pokoji, kde jsem sledoval seriál, jež jsem původně plánoval pro kolegyni I* jako pokračování po HAIBANE RENMEI, ukazoval se dole na hlavním sále, vydýchával se venku na chladném vzduchu a kecal s oním mládencem jehož jsem přivezl. Ostatně on jediný z téhle skupiny má směrem ke mě nejvyšší EQ hodnotu a současně jej i aktivně využíval.

Hned jak děcka šla spát, se společnost rozdělila na hráče stolní hry, zpěváčky a popíječe. Na fotkách budu zachycen jako popíječ, ale to druhé pivo jsem dal jen tak tak. A jen to druhé jsem platil, to první mi nabídla F* na přípitek ("vyber si co chceš") , že úspěšně udělala jakousi certifikaci.

/Neděle 7:10/
Spánek a opět v pohodě, což mě samotného překvapilo, protože jsem si před začátkem akce vsugerovával, že to dávat nebudu, že budu mít špatné sny. Co je tedy jinak? To, že tentokrát nespím v pokoji pro deset lidí, nýbrž v nejmenší ložnici v domě, která má šikmé stropní okno, z nějž se nádherně pozorují hvězdy? Zvlášť v leže na posteli :-) To, že je to pokojíček pro dva (spím tu sám) a já zamkl vchodové dveře? To, že podvědomě cítím, že už vlastně jsem rozhodnut, jak se spolky naložit, ačkoliv jsem si to vědomě ještě nepřipustil? Nebo k tomu přispěly události, které jsem tu nepopsal (třeba to, že někteří své EQ a IQ včera směrem ke mě použili tak, že jsem byl ještě naštvanější)?

O čemž svědčí to, že jsem v průběhu víkendu od pátku 17-té hodiny až doteď zvládl shlédnout 14+3 zhruba dvacetiminutových dílů anime?

/Neděle 12:30/
Tentokrát je ještě před obědem, neboť ten je - díky hře s dětmi venku - posunut až na 13:30 s tím, že po obědě už bude jen úklid a odjezd.... Takže v tuto chvíli využívám chvíli na balení a rekapitulaci všeho co se událo a nejenom dnešního dopoledne., kdy jsem si pokecal se Š*O* a jejím partnerem a za celý víkend se cítil nejuvolněněji.

Prostě a krásně - já sám jsem prostřídával světlé a tmavé chvilky, podobně pořadatel A* má momentálně komunikační blok či co, kdy mi sděluje věci pozdě a chvílema přes někoho, což mi neprodlužuje světlé chvilky. Prostě je to všechno "rozporuplné"...

***vypnutí PC a zabalení do batůžku***

/Neděle 17:00/
Tak už šťastně doma, ale u tohoto víkendu mi stále vychází slůvko "rozporuplný" jako jednoslovný popis tohoto víkendu. Nemohu si pomoci, ale rozporuplně ho vidím i díky dění, které následovalo.

Tím, že jsem na akci skutečně jel jako "neaktivní účastník, občas něco fotící", tak jsem si pořádně nezjišťoval, kdo dal příběh a úkoly do hry, jež se hrála s dětmi. Řeknu to třemi slovy, z nichž znalci pochopí hned. "Zjednodušený LARPový svět" znějí ony slova....

Ve 12:30 jsem se šel optat, jak to vypadá s finálem a narazil na J*Ch* jež držel v ruce finálovou dýku a řekl mi, že čeká na první družinku či hráče, jež přiběhne a pořadatelům zahlásí, že chce jít na úkol "dýka", jež se měl odehrávat mimo vytyčené hlavní herní území, kam by J*Ch* jakožto závodní běžec stihl doběhnout, dýku zamaskovat a nechal proběhnout závěrečný úkol, jež by zdálky pozoroval...

Třicet minut to trvalo, než přišla hláška a o chvilku později přiběhl Oj*, kterého jsem až doteď vzhledem k věkové hranici 17 let považoval logicky za CPčko (tedy organizátora) a hlásil se do posledního úkolu. A ten splnil....

Tím pádem všechny děti "prohrály", byť "jen"  akční část hry.

Pak jsem sledoval a nahrával na kameru vysvětlování od A* a od F*, jež obdrželi všichni, aby se vědělo, co se ve hře vlastně dělo. Úkoly zjevně dělal A* a do hry pustil kromě družin dětí i dvě skupiny dospělých. Té první zjevně pořádně nevysvětlil o co ve hře jde, když to pracně celou sobotu zjišťovali, zatímco v té druhé se už pracovalo na řešení a právě člen téhle druhé skupiny to vyřešil. Stačily mu na to částečné informace, což po sdělení že to byla "Einsteinova hádanka se sedmi náhrobky, sedmi povoláními a sedmi předměty". A to měly vyřešit sedmileté a starší děti, když se kombinatorika učí na střední škole? Anebo bez použití papíru a tužky? Už jen udržet informace v hlavě správně, včetně všech záporů....

Ještě že mi odchází baterka na kameře a ze dvou čárek mi náhle spadla do stavu "vybitá baterie", protože tohle vysvětlování by měli všude ukazovat jako příklad, jak se úkoly pro malé děti NEMAJÍ DĚLAT!!!

/Neděle 23:00/
(jen kosmetické opravy a vysvětlivky)

[1] Tento sen je podle všeho reprízový, jak tak na tím přemýšlím. Do onoho místa vedly dvě cesty (respektive stálo u silnice), ale v jednom ze směrů už řádili "němci" - viz mé sny, mající svojí kategorii na tomto blogu